Historie růžové pilulky

19.11.2012 07:42

Podle průzkumu „Lékárníci doporučují 2011“ jsou na jeden z nejčastěji řešených problémů v lékárenské praxi – bolest hlavy ‐ v lékárnách nejčastěji nabízené léčivé přípravky obsahující ibuprofen.

A protože v prosinci 2011 uplynulo přesně 50 let od objevu tohoto léčiva, provedeme vás stručně historií.

Ibuprofen v růžovém

Ibuprofen vznikal v laboratořích společnosti Boots v anglickém Nottinghamu. „Cíl byl jasný již v rané fázi – najít takový lék pro léčbu revmatoidní artritidy, který by neobsahoval kortikosteroidy, měl novou chemickou strukturu a zároveň byl dobře snášen zejména zažívacím traktem,“ říká objevitel ibuprofenu, profesor Stewart S. Adams, PhD. 

Jedinými dostupnými léčivy v té době totiž byly látky vyznačující se značnými nežádoucími účinky (salicyláty ve vysokých dávkách, fenylbutazon a kortikosteroidy).

  • Od roku 1953 tedy hledal profesor Adams látku s podobným protizánětlivým působením jako má kyselina acetylsalicylová, ovšem s příznivějším bezpečnostním profilem.
  • Roku 1961 byla podána žádost o patent ibuprofenu.
  • Roku 1966 byla dle klinických studií průměrná denní dávka přinášející úlevu u revmatoidní artritidy 600 mg/den (zatímco aktuální dávkování do této doby bylo 1 200–3200 mg denně).
  • Po dalších studiích byl ibuprofen nakonec uveden na trh s dávkováním 600–800 mg denně ve Velké Británii (r.1969) a 1 200 mg denně v USA (r. 1974). Společnost Boots velmi rychle naplnila roční výrobní kapacitu 2 000 tun a ibuprofen v růžovém provedení začal své tažení světem.

Bezpečný lék

Bylo to kolem roku 1970, když se ibuprofen začal osvědčovat i jako lék na předpis proti bolesti nerevmatického původu. Na základě jeho bezpečnosti byl schválen jako volně prodejné analgetikum. „To, co se ukázalo jako obzvláště prospěšné, je skutečnost, že 30 let poté, co jsem začal hledat lék

pro léčbu revmatoidní artritidy, byl ibuprofen schválen také jako volně prodejné analgetikum – poprvé v roce 1983 ve Velké Británií a v roce 1984 také v USA,“ uvádí profesor Adams.

Od té doby se ukázalo, že se jedná o dobře snášené analgetikum pro širokou škálu běžných bolestivých stavů a při předávkování mnohem bezpečnější než aspirin nebo paracetamol.

Československá revmatologie ve hře

Na počátečních klinických studiích ibuprofenu v léčbě revmatoidní artritidy se významným způsobem v 70. letech podílela i československá revmatologie, zejména profesor Karel Trnavský. Díky celosvětové spolupráci řady revmatologů v 70. a 80. letech se ibuprofen velmi rychle rozšířil do klinické praxe. Zatímco však v letech 1983–84 byl ibuprofen ve Velké Británii a USA díky velmi dobré účinnosti a relativní bezpečnosti uvolněn do volného prodeje, v tehdejším Československu byl silně „protekčním“ zbožím dováženým oficiálně za devizové rezervy z licencované výroby v Jugoslávii nebo

pašovaným ze západní Evropy.

Český ibuprofen

V průběhu 80. let 20. století pak byla ve spolupráci Vysoké školy chemicko‐technologické a Spolany Neratovice vypracována laboratorní a později i provozní metoda syntézy ibuprofenu. Přibližně ve stejné době byla zahájena výroba léčivého přípravku s ibuprofenem v závodě v Dolních Měcholupech, kde je produkován dodnes pod názvem Ibalgin®.

Od Brufenu k Ibalginu

Pamětníci vzpomínají, že od roku 1984 do roku 1988 vyráběla továrna Léčiva originální Brufen® v licenci. Původní pilulka měla stejný tvar a barvu, jako nynější IBALGIN, tedy tmavorůžovou. Od roku 1988 začala Léčiva vyrábět generikum – Ibuprofen Léčiva. Později, když byla společnost Léčiva privatizovaná, přišla myšlenka přeměnit komoditu „ibuprofen“ na brand a zároveň tento léčivý přípravek převést do volného prodeje (možnost nákupu přípravku bez předpisu). Tehdy byl název proibuprofen hodnocen přímo zaměstnanci továrny.

Roku 2001 tak vznikl název Ibalgin®, který se v Dolních Měcholupech vyrábí dodnes. Co ale zůstává stejné již od počátku, je tmavorůžová barva, neboť pacienti jsou na ni zvyklí. A protože každé dva roky vzniká v tomto závodě novinka, je v současné době na trhu vedle tradičního kulatého ibuprofenu (Ibalgin® 200, Ibalgin® 400) také jeho inovativní forma – ibuprofen lysinát ve formě kaplety (Ibalgin® Rapid), který má rychlejší nástup účinku. Navíc je portfolio rozšířeno o topické lékové formy s ibuprofenem (Ibalgin® krém a gel), případně o krém v kombinaci s heparinoidem (Ibalgin® Duo Effect) a pro děti také suspenzi bez azobarviv (Ibalgin® Baby).

Všechny ibuprofeny disponují stejným mechanismem účinku, ať už se jedná o originál nebo generikum. U českých spotřebitelů však v průzkumu Reader´s Digest na „plné čáře“ vítězí již dvanáct let právě IBALGIN®, tedy růžový ibuprofen vyráběný v Čechách. Proč také nepodpořit český farmaceutický průmysl?

Text a foto: -kh-

Zpět